Volba strategie profesního rozvoje a vzdělávání

Pokud se rozhodujeme, jaké organizační formy, vyučovací metody a obsah vzdělávacího programu zvolit, měli bychom vycházet především z cílové skupiny, pro koho je vzdělávací projekt určen.

Kritéria, kterými je vhodné se v rámci cílové skupiny zabývat

Pracovní pozice, funkce, manažerská pozice, nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání, délka praxe, předchozí absolvovaná školení, osvojené znalosti, dovednosti, ambice získání určitých znalostí a dovedností, motivace a případná energetizace daného pracovníka pro rozvojovou aktivitu a související pracovní činnost.

Při nevhodně sestavené cílové skupině plýtváme časem a prostředky. Taktéž časem a energií účastníků vzdělávací akce. Chyba může nastat na straně vzdělávací instituce, že nestanovili jasně komu je školení určeno, nebo vysílací organizace, případně samotný účastník nerespektuje informace o vhodných účastnících školení. Preinterakce je tedy stejně důležitá, jako samotná interakce a následná postinterakce vzdělávacích aktivit.

Rostoucí obliba Online řešení

Jaký je rozdíl mezi pedagogikou a andragogikou? Pedagog může mít problém udržet delší dobu pozornost dětí i prezenčně, čemuž distanční řešení příliš nepomáhá. Doma u počítače mají děti desítky rušivých elementů a z přirozené role dítěte zkrátka není snadné pozornost udržet.

Andragogika, jakožto věda o vzdělávání a rozvoji dospělých již ze své samotné podstaty napovídá, že od určitého věku se problém se soustředěním, při vhodně nastavených přestávkách a délce vzdělávací aktivity rozpouští. Dnes není překážkou ani technická připravenost, rozmáhající se online řešení nabízí dostatečné množství běžně dostupné techniky k realizaci plnohodnotných, interaktivních online vzdělávacích a tréninkových akcí.

Z každodenní praxe postačí standardní místnost určená ke vzdělávacím aktivitám, salonek apod. s dostatečným internetovým připojením a jeden notebook s mikrofonem a reproduktorem

(často 2 v 1 – určeno pro videokonference), který se položí doprostřed stolu. Cenově dostupné zařízení je běžně k dispozici.

Prostory určené k profesnímu rozvoji jsou již standardně vybaveny projekční technikou Pokud jsou účastníci v den realizace vzdělávací aktivity na více místech je realizace firemního tréninku stejně jednoduchá. Většina pracujících má dnes k dispozici, ať již pracovní nebo osobní notebook. Stačí v dohodnutou dobu kliknout na odkaz, napsat své jméno a školení může začít. Notebooky jsou standardně vybaveny kamerou a mikrofonem, tedy připraveny na online aktivity.

Při online aktivitách je vhodné dodržovat přestávky, ideálně 10 minut co hodinu a tréninková aktivita by neměla přesahovat 6 hodin, ideálním příkladem dobré praxe jsou 4 hodiny.

Andragogická instituce KONFUCIUS využívá všechny dostupné interaktivní prvky, jako jsou například 2 kamery, kdy vidíte lektora přecházejícího k whiteboardu (nebo flipchartu) a poté druhou kamerou detail whaiteboardu. Odborně připravený online trénink, doprovázený   diagnostikou účastníků je vždy mnohem přínosnější než podceněná příprava u prezenčního školení. V neposlední řadě jde také o volbu lektora, který má s online řešením praktické zkušenosti. Ideální je mnohaletá prezenční praxe, kdy se lektor již nezabývá svými problémy a plně se soustředí na své předem stanovené cíle a publikum, čímž se lépe soustředí a aktivizuje taktéž online publikum. Zmíněná aktivizaci publika k interaktivní komunikaci nemusí být pro každého lektora přirozenou a v průběhu vzdělávání vědomou samozřejmostí.

Jaká další kritéria před realizací vzdělávacího projektu vyhodnotit?

Volba vhodné metody závisí také na:

• Charakteru učebních cílů – učíme vědomostem nebo aplikacím?
• Charakteru obsahu výuky – umožňuje učivo použití aktivizujících metod?
• Charakteru didaktické formy – přímá výuka, distanční vzdělávání, stáž
• Vstupních znalostech, složení účastníků – přednáška nebo práce ve skupinách?
• Stupni možné nebo žádoucí aktivizace účastníků
• Fázi učebního procesu
• Potřebě změny postupu – je účelné střídat metody z hlediska obsahové či časové náročnosti
• Prostorových podmínkách
• Didaktické a odborné úrovni lektora
• Určení metod (klasické – slovní, názorně demonstrační…, aktivizující, komplexní, workshop, apod.)

V programech dalšího vzdělávání je třeba věnovat výukovým technologiím mimořádnou pozornost.

Použitá literatura:
Malach, J. (2003). Tvorba projektu vzdělávání: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta.