Rozpínání přítomnosti skrz vědomí dočasnosti
Rozpínání přítomnosti skrz vědomí dočasnosti. Dnes ráno jsem se v polospánku přitulil ke své přítelkyni, chytil ji za ruku, přivoněl k její šíji a uvědomil si, že tam někde v budoucnu sedí na patníku a trpělivě čeká den, kdy tohle nebude samozřejmostí. Den, kdy přesně tohle prostě nebude možné. Nepůjde to, i kdybychom tisíckrát chtěli. […]